|
|
Post by Mirek on Dec 30, 2014 18:53:55 GMT
 Jméno/Given Name: Miroslav Příjmení/Family Name: Kocúr Narozen/Birth:1984 Hodnost/Rank: OR-1 Svobodník Specializace/Weapon Specializations: Střelec/Basic Rifleman, Lehký kulometník/Automatic rifleman, Sapér/Demolitions Zvláštní výcvik/SpecOps Training: none Bojové Zkušnnosti/Combat Experience: None Příběh/story: Do roku 2015 Pracoval jako Strojní Konstruktér, Potom díky celosvětové krizi přišel o Práci a v rámci plošného náboru vstoupil do armády. |
|
|
|
Post by Mirek on Jan 3, 2015 13:17:09 GMT
Osobní Deník 5.10.2016
Přistáli jsme na Černarusi, a nasedly do náklaďáků CDF který nás měly odvézt na základnu v Balotě.
Po cestě sme byly přepadený. U silnice bylo nastražený auto plný výbušnin. Ta rána mě málem protrhla bubínky, totálně zlikvidovala náš doprovod, a zničila jeden z náklaďáků s municí. pak na nás začli střílet minimálně ze dvou stran. byl to hroznej zmatek. Nejdřív sem vůbec nevěděl co mám dělat. Asi sem trochu panikařil. Nakonec mi náš Četař řek co mám dělat a pár hajzlů sem i sundal. Dneska sme se s toho dostali ale asi nebudu dobře spát a nejen pro to přepadení. Narukovat po 30ce asi nebyl úplně nejlepší nápad. ty mladší kluci to viditelně zvládaj líp.
p.s. Ten Pavlisovic kluk je trochu frajírek, a nedělá si ani moc z našeho četaře. Na mě zatim nic nezkoušel, ale jestli jo, budu ho muset srovnat.
|
|
|
|
Post by Mirek on Mar 7, 2015 0:56:44 GMT
Osobní Deník 6.10.2016
Po včerejšku se nikomu nechtělo moc vstávat. Briefing se nes ve znamení mžourání a zívání. Denní úkol byl jasnej, zajet spátky na místo přepadu a prozkoumat to tam. Na místě už byla policie a Černaruská armáda. Naši kluci byli po včerejšku nervní, a v jednu chvíli když se černaruská patrola vynořila zpoza lesa už sem jen čekal kdo první vystřelí. nakonec se nestřílelo. Po ohledání místa sme z nalezenejch důkazů odhadly místo odkud útočníci přišly a vydali se tam na průzkum. Skončilo to masakrem. Nepřítel nás absolutně nečekal, navíc většina nepřátel byly jen ozbrojený vesničani bez výcvyku. Přesto se nás nelekli a hned jak nás zahlídli tak se do nás pustili. No a umřeli na to. Obsluhoval sem automatickej granátomet na Dingu. Hustá zbraň. Jo a náš medik, Míra Janeš, se nechal postřelit. Ten pitomec šel kontrolovat nepřátelskej stan aniž by o tom někomu řek, takže ho nikdo nekryl. No a ve stanu se schovával nějakej hajzl. Jak Míru uviděl, tak to do něj našil. No naštěstí to bylo jen devítkou, a Zastavila to vesta. Stejně ho to ale chudáka posadilo na prdel, a má na břiše jelito jak svině. Zejtra by sme se konečně měli dostat k plnění úkolů pro který sme sem přijeli. asi to po událostech posledních dvou dnů bude nuda.
|
|
